Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka uvedl: "Družstva v současné době provozují 1000 ztrátových prodejen v republice, které kdyby se zavřely, tak to bude rána. Momentálně je výhoda v tom, že jdou nahoru tržby. Ale jak to bude trvat dlouho a jak budou družstva ochotná ze zisku ostatních prodejen dotovat ty ztrátové, to je otázka budoucnosti a jednání."

Jako jeden z důvodu ztrátovosti uvádí mluvčí skupiny COOP Lukáš Němčík tlak na růst mezd. A dodal: "S každým zvýšením minimální mzdy do ztráty spadnou další a další prodejny. Koupěschopnost v malých obcích se nezvyšuje tak rychle, jako se zvyšují mzdové nároky," Již nyní některé prodejny dotují obce či kraje.

Například obec Vysočina v Pardubickém kraji, která má 700 obyvatel, se podílí na provozu tří prodejen. Na obchod místní Jednoty jde 40.000 korun. "Touto sumou přispíváme a oni nám zpětně dokládají, jaká byla ztráta. Dvě další prodejny si provozujeme sami, ale jsou ztrátové," uvedl starosta Tomáš Dubský. Obci podle něj přispívá Pardubický kraj. Dotace na podporu provozu obchodů a pojízdných prodejen činí v kraji maximálně 100.000 Kč za rok.

Podle Juračky se zvyšuje počet starostů, kteří jsou ochotni venkovské prodejny dotovat. "Pochopení starostů a obecních zastupitelstev jde kupředu směrem k tomu zachovat tu obchodní obslužnost venkova. Mnozí si uvědomili nutnost sehnat ty peníze a obchod udržet," dodal šéf asociace.

Vláda v červnu schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v malých obcích by se pak mohl podle návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, která by měla nárok na veřejnou podporu.

Podle ministerstva by za splnění některých podmínek bylo možné označit zajištění potravinové obslužnosti v obcích pod 1000 obyvatel za veřejnou službu. "Dotace by pak sloužila výhradně na částečné pokrytí vynaložených mzdových prostředků, včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění personálu prodejny," uvedlo ministerstvo. Kromě využití klasických prodejen by se mohla podporovat alternativní řešení, jako jsou pojízdné prodejny. Další možností je spolupráce s Českou poštou, potraviny by se mohly prodávat tam, kde jsou její smluvní zástupci.

Podle průzkumu společnosti Bizerba by v případě zdražení zboží v malých prodejnách o více než deset procent, vlivem EET či růstu nákladů, neváhalo 85 procent zákazníků odejít k levnější konkurenci. "Pro některé majitele obchodů, zejména v menších městech, je ale zdražení kvůli EET téměř nevyhnutelné. Někteří z nich už k němu přistoupili, jiní zatím drží ceny na stejné úrovni. Bohužel je ale jen otázkou času, kdy si spočítají, že se navýšení cen nevyhnou," uvedl obchodní ředitel společnosti Bizerba Martin Dvořák.

Otázkou zůstává, zda dotování těchto prodejen nezamezí vzniku malých živnostenských prodejen, či pojízdných prodejen. Navíc nic nebude tlačit provozovatele dotovaných prodejen na zefektivnění provozu. Pokud bylo došlo k dalšímu zvýšení minimální mzdy, která je jedním z hlavních faktorů ztrátovosti vesnických prodejen, tak to znamená, že by se zvýšila ztráta těchto prodejen? Je řešením podporovat prodejny, které zaměstnávají lidi za minimální mzdu, když je v ČR akutní nedostatek pracovních míst? Nevracíme se zvyšováním počtu dotací (na sucho, na deště, na obslužnost venkova a dalšími) zpět k socialismu? 

Čtěte také:

EET pokladny

Dotace na dešťovou vodu

Zdroj: ČTK